Blues pro nešťastnou holku

-:--

hudba: deen
text: Václav Hrabě (drobné úpravy deen)

zpěv, kytara: deen
bicí, basa: deen via CML

Václav HraběTato píseň je můj návrat k živé hudbě a hraní. A to témeř po čtvrtstoletí.

Je to má poklona největšímu českému básníkovi Václavu Hraběti (foto vpravo) a také jeden z mých splněných snů.

To vám je divný pocit
být večer v městě sám.
A na čele to nosit
ten zčervenalý šrám.

Každý si toho všimne
a mně to nedá spát.
Není to trošku divné?
Prý už tě nemá rád.

Co dělat máš,
ty holko zklamaná?
Připít mu na zdraví
a umřít do rána.

Zajít do Tuzexu
koupit vitriol.
O půlnoci na rádiu
chytit si něco v moll.

Vitriol místo koňaku
a jen kouř zbude po vlaku...

Uprostřed toho nářku
ty sis však vzpoměla
na osud na kartářku,
tak proč bys brečela.

Padla srdcová dáma
a na ni černý král,
prý po štěstí si šlapeš
a ono čeká dál.

Kartářka řekla:
Schválně holka zkus
zajít někam, kde se hraje
starý dobrý blues.

Netrav se, nebreč
a nebuď tak líná,
to je na tvůj splín
nejlepší medicína.

Na krysy jed,
na smutek blues.
Tak to má bej,
schválně to zkus!

Tak tedy dneska večer,
když se mi nechce spát.
Přišla jsi s touhle partou
si to blues zazpívat.

Slyšíte? Na piano
teď padnul černý král,
který tenhleten smutek
v Orleánsu prvně hrál.

Hrajte dál!
Snad ne naposled,
nebuďte jak z románů
a nechte krysám jed.

Místo jedu, místo plynu,
místo špatný básní
choďte tam, kde hrajou blues
tak jako tihle blázni.

Tohle blues končí,
začnete znova.
Jestli jste smutní,
najdete slova...